Zkamenělé ryby objevené ve vysokohorských Himalájích!

Vědci, kteří studují vrchol Mount Everestu, nejvyšší hory na Zemi, našli zkamenělé ryby a další mořské tvory, které byly zapuštěny do skály. Jak se tolik zkamenělin mořských tvorů dostalo do vysokohorských sedimentů Himálaje?

Himaláje, známé také jako „střecha světa“, jsou majestátní pohoří, které se tyčí do neuvěřitelné výšky a v některých dnech mizí v oblacích. Himaláje se mohou pochlubit některými z nejvyšších vrcholů na světě, včetně mohutného Mount Everestu, který je vysoký v ohromujících 29,029 XNUMX stopách, což z něj činí nejvyšší horu na Zemi. V tak vysokých nadmořských výškách je vzduch řídký a teploty extrémní. Země je vyprahlá a hnědá a vypadá to, že to tak bylo od počátku věků. Ale navzdory tomu, že jsou stovky mil daleko od nejbližšího moře, mořské zkameněliny byly objeveny na mnoha místech v Himalájích, což člověka nutí přemýšlet, jak se tam dostaly.

Zkamenělé ryby objevené ve vysokohorských Himalájích! 1
Reprezentativní obrázek. Fosilie ryb Cockerellites Liops na Fossil Butte National Monument ve Wyomingu, USA. © pixy.org

Usazeniny vysokohorského Himálaje bohaté na fosilie

Zkamenělé ryby objevené ve vysokohorských Himalájích! 2
Klášter Kee v údolí Spiti, vysokohorské oblasti Himálaje, nacházející se v severovýchodní části severoindického státu Himáčalpradéš. Jméno „Spiti“ znamená „země středu“, tedy země mezi Tibetem a Indií. Sedimenty tohoto údolí jsou bohaté na zkamenělé mořské živočichy. © Wikimedia Commons

Údolí Spiti v Indii je hotspot pro paleontology z celého světa. Údolí je plné důkazů z doby před 540 miliony let. Vesnice Komic, Mud, Hikkim, Langza a Lalung leží podél pásu sedimentů bohatých na fosilie ve Spiti. V Nepálu se podél koryta řeky Kali Gandaki nacházejí amoniti, což jsou mořští hlavonožci s lasturami. Horolezci, kteří zdolali Mount Everest, přinesli zpět horniny, které obsahují zkameněliny mořských lilií. Je těžké si představit, že tato obrovská rozloha ošlehané země byla kdysi prosperujícím oceánským dnem s rybami a mořskými tvory obývajícími vodu.

Dokazuje to, že biblické příběhy o velké potopě mají pravdu?

Zkamenělé ryby objevené ve vysokohorských Himalájích! 3
Potopa (1840), obraz Francise Danbyho, součást sbírky Tate Gallery, který ukazuje, jak hrozná musela být Velká potopa, jestli a kdy k ní došlo. Zdroj: Francis Danby / Veřejná doména

Objev zkamenělých ryb na vrcholcích Himálaje je pro vědce velkým objevem, protože dokazuje, že voda kdysi nějak pokryla tyto vysokohorské sedimenty. Tento pohled otevírá nové cesty pro zkoumání a naznačuje, že naše planeta prošla ve své historii nesmírnými změnami. Teorie, že Země byla kdysi zaplavena má velký význam pro historiky, archeology, vědce i nadšence a přispívá k pochopení geologických procesů a klimatických změn. Je však důležité poznamenat, že tento objev nemusí nutně dokazovat, že biblické příběhy o velké potopě jsou přesné, protože je třeba vzít v úvahu mnoho dalších faktorů.

Jak se fosilie mořských tvorů ocitly v Himalájích?

Himálajský řetěz
Himálajský řetěz. © Wikimedia Commons

Abychom pochopili, jak se fosilie mořských tvorů ocitly v Himalájích, musíme se ponořit do geologické historie regionu. Himaláje nebyly vždy ty tyčící se hory, které vidíme dnes. Před miliony let došlo k masivní geologické události zvané Kontinentální drift odehrál se. Předtím svět, jak ho známe, neexistoval. Místo toho existovaly superkontinenty nebo gigantické pevniny, které zahrnovaly kontinenty, které známe dnes. Indie byla součástí Gondwanaland, která zahrnovala Austrálii, Afriku, Antarktidu, Indii a Jižní Ameriku. Asi před 150 miliony let se Indie odtrhla od Gondwanalandu a začala se pohybovat na sever, směrem k Eurasii.

Moře Tethys

Projekt Tethys moře, který ležel mezi dvěma reliéfy, byl domovem bohatého a rozmanitého mořského života. Trvalo asi sto milionů let, než se tyto dvě formy srazily, ale když se tak stalo, obrovská síla způsobila, že se husté kůry obou srazily dohromady a vytvořily hory, které se zvedly zpod moře. Srážka indického subkontinentu s euroasijskou deskou dala vzniknout Himalájím, nejvyššímu pohoří světa.

Zkamenělé ryby objevené ve vysokohorských Himalájích! 4
Svět v dobách jury (před 170 miliony let). Moře Tethys nebylo po celou dobu jedinou, rozlehlou, nepřerušovanou vodní plochou. Bylo poseto menšími kontinenty, sopkami, náhorními plošinami a dalšími tvary terénu. © Obrázek: Ron Blakey-NAU geologie

I dnes jsou vrstvené skály Himálaje bohaté na zkameněliny obyvatel, kteří kdysi obývali moře Tethys, stejně jako na fosilie zbytků korálových útesů a mořských rostlin. Objev těchto fosilií odhaluje pravdu o původu Himalájí. Odhaluje také, že cesta na střechu světa byla kdysi hluboko pod oceánem. Himaláje jsou důkazem neuvěřitelné síly geologických událostí, které utvářely naši planetu po miliony let.

Objev mořských fosilií v Himalájích má významné důsledky pro studium historie Země. Fosilie nalezené v této oblasti nabízejí pohled do minulosti a pomáhají nám vytvořit si obrázek o tom, jak Země vypadala před miliony let. Fosilie také poskytují cenné informace o vývoji mořského života a o tom, jak se přizpůsobil měnícím se prostředím v průběhu času.

Proč investovat do čističky vzduchu?

Himaláje se svým členitým terénem a extrémními povětrnostními podmínkami jsou rájem pro milovníky dobrodružství z celého světa. Mnoho turistů a horolezců přichází do regionu, aby zažili vzrušení z dobývání některých z nejvyšších vrcholů planety. Objev mořských zkamenělin v Himalájích však ukazuje, že v tomto regionu se skrývá více než jen úchvatné výhledy a adrenalinové aktivity. Himaláje jsou pokladnicí geologických zázraků, které nabízejí pohled na planetu dávno ztracená historie.

Závěrem je skutečně pozoruhodné pomyslet si, že majestátní Himaláje, které po staletí uchvacovaly srdce a mysli lidí, byly kdysi prosperujícím oceánským dnem. Himaláje dnes nejsou jen přírodním zázrakem, ale také oknem do fascinující minulosti Země.